Zámek Děčín

Zkrátka a dobře, zámek, jak má být. Nebylo tomu tak ale vždy. Zatímco v 19. století stálo v Jižních zahradách 18 vytápěných skleníků a poprvé na Evropském kontinentu tady díky umění slavného zahradníka Jossta rozkvetla největší leknínovitá rostlina světa, Viktorie královská, o necelých sto let později rozjezdily pečlivě udržované trávníky vojenské náklaďáky a ze zámku se stala kasárna.

Nejhůře na tom byl Zámek Děčín během přítomnosti sovětské armády v letech 1968-1991. O tom, jaká zvěrstva se tu děla, se dodnes vypráví po děčínských hospodách. 

O to výraznější je znovuzrození zámeckého komplexu do dnešní podoby. Skleníky s unikátními kaméliemi tu sice ještě nenajdete, ale ten krásně upravený zelený prostor uprostřed města poskytuje místním i návštěvníkům podobný pocit, jako když v horkém létě vstoupíte do chladného ticha kostela.

V čajovém altánku je v létě k dostání zámecká zmrzka, pro pávy si u pokladny můžete za pár korun koupit kornout slunečnicových semínek, a ty velké, jako kámen tvrdé, chlupaté hrušky u paty jižního svahu jsou kdoule. (Pozor, netrhat!)

V létě zámek a jeho zahrady ožívají divadelními představeními, koncerty, festivaly, na nádvoří bývá letní kino a v adventní době se pořádají vánoční trhy. Děti si vyzkouší, jak si na zámku kdysi hrávali jejich vrstevníci, je tu i haptická expozice pro nevidomé, úniková hra a program pro školy. V létě zámek a jeho zahrady ožívají divadelními představeními, koncerty, festivaly, na nádvoří bývá letní kino a v adventní době se pořádají vánoční trhy.